Kasinové hry - 30. pokračovaní

obalka knihy
Ivo Kasal
autor JUDr. Ivo Kasal

Výňatek z knihy
KASINA - Svět napětí a zábavy
Vydalo Nakladatelství Olympia, a.s.
SAZKA - OLYMPIA 2002
Edice Sazka

Grafická úprava tohoto výňatku není totožná s grafickou úpravou knihy.

Riviéra - Francie, nejhustší síť kasin

Riviéra (včetně Monaka) nebyla místem trávení slunných dní vždy. To až moderní doba se zasloužila o její stále narůstající význam.

Až do prvního desetiletí tohoto století (rozumí se 20. století, pozn. autora) se moře považovalo za něco, čemu je třeba se vyhýbat, a velké hotely - Regina, Grand, Alhambra a zimní palác - byly všechny v Cimiez za městem Nice. Ne jednou, ale několikrát byla právě ta vrstva, pro niž Riviéra existovala, vymazána ze života. Ruská velkoknížata a angličtí vévodové, první rodiny z Gothajského almanachu, indičtí mahárážové, chytré dívenky a rozpustilí žabci, američtí magnáti zlodějiny, šmelináři, generálové wehrmachtu, vojáci Spojených států - ti všichni přišli a odešli. Riviéra prošla mlátičkou revolucí, dvou světových válek a hroutících se impérií. Každá z těchto událostí zničila Riviéru své doby.



Za Angličany následovala ruská velkoknížata, aby dala Riviéře punc, který ani všechna dnešní spekulativní výstavba nemůže vymazat. Směs Bournemouthu z roku 1890 a Jalty z roku 1900, vyjádřená vilou na břehu moře a kostely s cibulovými kopulemi, je stále ještě znakem niceské architektury. Společensky to muselo být úžasné místo. Když přijížděl ruský car, předcházela jej stovka dvořanů, diplomatů a sluhů. Car všech Rusů tu pak byl sousedem anglické královny, slunící se v Cimiez za Nice, a rakouského císaře Františka Josefa na Cap Martin. Většina balkánských monarchů a polovina anglické šlechty a Gothajského almanachu se rozložila podél pobřeží.

Aga Khan, "oslněný a okouzlený mladík z Bombaje", byl očitým svědkem té skvělé parády. "Šperky nebyly to, co je možno vidět dnes," řekl, "nebyly to ty vaše dnešní kousky zlata a stříbra a bezcenných kamenů. Ne, byly to jiskřící démanty, perly, rubíny, smaragdy a safíry, blikající a zářící na jasném zimním slunci." Ale dva mladí hoteliéři, jeden Švýcar a jeden Rumun, tušili že budoucnost Cote je na pobřeží, a postavili luxusní hotely přímo na Promenade des Anglais. Švýcar Henri Ruhl přišel první. Jeho hotel se otevřel v roce 1905. Henri Negresco přišel o pár let později a hotel Negresco překonal svou skvělostí Ruhl. Postupně pak palác v Cimiez upadaly, a dnes už se žádný z nich neužívá pro hotelové účely, i když některé slouží ještě jako obytné domy, klinika či škola. Američané přišli v prvním desetiletí. Nejvýznamnější z nich byl James Gordon Benett, zakladatel New York Heraldu, který se ubytoval ve vile v Beaulieu a pořádal velikánské sedánky u příležitosti svých snídaní. Ti všichni přispěli k byzantskému luxusu zimního života na Riviéře - Angličané, Němci, Američané a nejvíc ze všeho Rusové. Jen Rusové sami by stačili udržet kasina bohatě při životě. Z hlediska chefs de jeu měli dvojí kouzlo, riskovali a neuměli hrát. Rusové také naučili místní výrobce destilovaných nápojů umění pálit vodku, kteréžto umění tu bohudík nebylo nikdy zapomenuto. Rusové byli hospodářskou základnou Riviéry, tedy té její části, která se prostírá od Cannes k Mentonu a od pobřeží až ke Grosse.



Sezona 1913 - 1914 byla veselá jako kterákoli jiná a jen málokdo z přítomných mohl předpokládat, že už nikdy nebude žádná přesně taková. Padesát tisíc lidí, všichni bohatí, zaplnilo hotely a v průběhu zimní sezony tu utratilo padesát milionů zlatých franků. Každou noc se pořádaly bály, které trvaly do svítání, festivaly, květinové bitvy a donekonečna se hrály hazardní hry. Pak přišel duben a sluneční paprsky nepříjemně zesílily. Lordové a šlechtici a velkoknížata odjeli, vrata kostelů, anglikánských i pravoslavných, se zavřela. Po Velikonocích zela Riviéra prázdnotou. Promenádě des Anglais byla opuštěná. Příslušníci svobodných povolání se stáhli do vil v Cimiez a rybáři a dělníci do sešlých bytů ve Staré Nice, kde byli vydáni na milost a nemilost komárům a mouchám. Řeky Var a Loup vyschly. Nice páchla shnilými rybami a špatnou kanalizací a krysy se rodily v postranních uličkách Starého Města. Na Riviéře nevládlo žádné nadšení pro dobrodružství z roku 1914. Po celou válku zaznamenávali francouzští, britští a američtí ranění, kteří přijížděli na Riviéru na rekonvalescenci, jak malý zájem projevují místní obyvatelé o to, co se děje na frontě.

Pokračování příště

JUDr. Ivo Kasal

Grafická úprava tohoto výňatku není totožná s grafickou úpravou knihy

Související články: