Kasinové hry - deváté pokračování

Naše deváté pokračocání povídání o kasinech a kasinových hrách bude o výherních automatech a hře Keno

fotofrafie k článku

stare kasino
Ivo Kasal autor JUDr. Ivo Kasal

Výňatek z knihy KASINA - Svět napětí a zábavy
Vydalo Nakladatelství Olympia, a.s.
SAZKA - OLYMPIA 2002
Edice Sazka

Grafická úprava tohoto výňatku není totožná s grafickou úpravou knihy.

Výherní automaty

Nezbytnou součástí většiny z víc než tří tisíc světových kasin je ovšem i prostor zaplněný elektronickomechanickými nebo elektronickými výherními automaty, jejichž historii i současnosti se věnovala samostatná publikace Edice SAZKA Výherní automaty - průmysl i zábava (Marshall Fey, Ivo Kasal), zde tedy pouze základní informace.

V současné době dosahuje počet výherních automatů ve světových kasinech zhruba sedmi set tisíc kusů a příjem z nich je pro kasina příjmem základním. Především v amerických kasinech máte při vstupu nejdřív pocit, že zde snad ani jiné hry nejsou.

Hrát můžete s mincemi, žetony (tokens), nebo prostřednictvím magnetických či dnes i čipových karet. Je velmi zajímavé pozorovat americké důchodce, především ženy, sedící u automatů s kartami permanentně zasunutými ve čtecích jednotkách přístrojů a připevněnými k opaskům různobarevnými umělohmotnými pružinami, na kterých obvykle ostatní lidé nosí klíče, aby je tam náhodou při odchodu nezapomněli. Karty ovšem neslouží jen ke hře samotné. Vedle karet vydávaných bankami existují i karty vydávané přímo konkrétním kasinem, sloužící jak k úhradám vkladů do hry, tak k placení útrat za občerstvení či parkovné. Jmenované karty hrají i další významnou roli - podle hodnoty zakoupené karty na první pohled rozdělují hráče na VIP a ostatní.

Největším výrobcem kasinových výherních automatů je americká firma IGT, následuje lasvegaská firma Bally. Z neamerických výrobců rakouský Novomatic nebo australský Aristocrat.

I ostatní výrobci výherních automatů se někdy pokusili vyrobit přímo kasinový přístroj, leč s různým úspěchem. Ke hře na automatech kasina lákají formou venkovních poutačů, což jsou někdy i ohromné světelné tabule umístěné před vstupem, které zveřejňují jackpot, tedy sumu, o níž se právě na automatech uvnitř hraje. Automaty stejných vkladů jsou totiž mezi sebou propojené a hráč může získat kumulovanou výhru odpovídající této skupině přístrojů. Tak jsou "pospojovány" přístroje na 25 centů, 50 centů či dolar nebo i víc za hru. Podle výše jednotlivých skupinových jackpotů se hráč rozhoduje, na jakém typu přístroje si půjde zahrát. Podle venkovních poutačů volí i určité kasino, pokud je kasin vedle sebe víc.

26. ledna 2000 zveřejnilo kasino Desert Inn v Las Vegas zprávu, že jackpot ve výši 34 955 489,56 amerických dolarů již našel svého výherce. Je to suma, kterou do konce 20. století žádné jiné kasino nenabídlo.

Keno

Keno je jednou z kasinových her, v nichž můžete za málo peněz vyhrát dost vysoké částky. Kromě specializovaných, obvykle luxusně vybavených heren se v konkrétním kasinu dá hrát prakticky všude, kde vás pohledné dívky zvané "keno runners" s tikety v rukou zastihnou. (Jsou známy desítky případů, kdy muž vyhrál přes deset tisíc dolarů při čekání, až se jeho žena na toaletě upraví.) Kasina o průběhu hry informují hotelové hosty nejen v herních místnostech, ale i na obrazovkách pokojových televizí. A samozřejmě také z pokojů se dá sázet.

Keno je jednou ze dvou her, u kterých známe vynálezce i dobu vzniku - jmenoval se Čung Lung a za vlády dynastie Chan (206 př. n. l. - 220 n. l.) v Číně měla být z kina, jak zněl původní název hry, financována armáda. Původně se v něm používalo 120 čínských znaků, což se časem kvůli grafické složitosti zredukovalo na 90. (Stejné číslo figuruje např. i u tzv. Malé loterie janovské, viz Losy v srdci Evropy, Olympia, Praha 2001). S čínskou migrací se kino dostalo až do Spojených států amerických, kde se jeho název změnil na keno a počet znaků se snížil na 80.

Největší popularity dosáhlo keno na přelomu 19. a 20. století v čínské kolonii San Franciska, kde se zařadilo ke hrám ilegálním, tudíž potíraným, což však jen zvyšovalo jaho atraktivnost. Jako "čínské loterii" kenu nikdo jiný kromě Číňanů nerozuměl, ani policisté, což bylo pro čínské provozovatele výhodné, ale zároveň to omezovalo počet hráčů. A tak znaky časem nahradily číslice.

Pro moderní keno se používají tikety zvané "blank" s 80 čísly a rozdělené na dvě poloviny, horní a dolní, po 40 číslech, v nichž hráč zaškrtává jednotlivá čísla.

(V Česku nejznámějším typem kena je "Šťastných deset" provozovaných Sazkou.)

Pokračování příště