Americké soudy mají na obchodování s doménami jasný názor - nejrychlejší nemusí být vítězem

Obchodování s webovými adresami bylo donedávna vydáváno za jednu z nejskvělejších možností bezpracného bohatnutí na internetu. Soudy v USA však dávají stále více najevo, že tyto metody vydělávání peněz považují za nemravné.

Princip doménového podnikání je prostý: za mírný poplatek si zaregistrujete doménu (internetovou adresu), o níž víte, že ji někdo bude dříve nebo později potřebovat. Pak už jen čekáte, až k tomuto závěru dospěje i dotyčný. Pak je možné nadiktovat si cenu, která v zahraničí často dosahuje milionů dolarů.

Madonna i Volkswagen zvítězily
    Americký poskytovatel internetového připojení Virtual Works usoudil, že koncern Volkswagen bude potřebovat doménu vw.net a zaregistroval si ji v naději, že se pro něj stane zlatým dolem. Zástupci firmy dokonce automobilce v únoru 1998 oznámili, že budou doménu prodávat ve veřejné dražbě, pokud během čtyřiadvaceti hodin nenabídne zajímavou sumu.
   Volkswagen zareagoval netradičně: dal providera k americkému soudu. Soudce byl toho názoru, že Virtual Works porušil zákon z roku 1999, který registraci domén připomínajících jména známých subjektů s cílem je prodat považuje za nelegální. Tento rozsudek nedávno potvrdil federální odvolací soud ve Virginii.
   Nejde o první případ, kdy podnikatel sdoménami slavných v USA narazil. Mezi nejznámější případy patří doména madonna.com. Tu si zaregistroval fanoušek této popové superhvězdy a dokonce na ní skutečně provozoval webové stránky. Ani to mu však nebylo nic platné. Soud rozhodl, že právoplatným majitelem domény je pouze zpěvačka osobně.

Malá česká aférka
   Svou malou českou doménovou aférku má i Česká republika. V souvislosti s krajovým přeuspořádáním republiky si některé firmy zaregistrovaly předpokládané domény vznikajících správních celků. Podobně jako fanoušek Madonny, některé z nich na těchto adresách skutečně zveřejňují jakýsi obsah - například reklamu na elektronické zboží.
   Zatím vše nasvědčuje tomu, že v tuzemských podmínkách jim to projde. Znepříjemné situace jsou totiž obviňováni spíše státní úředníci, kteří o připravovaném vzniku nových celků věděli, a přesto příslušné domény nezaregistrovali. Žádný zákon na ochranu jména firmy či osoby na internetu u nás neexistuje, a tak je možné, že buď státní správa domény skutečně draze odkoupí za peníze daňových poplatníků, nebo webové stránky některých územních celků budou mít adresy, pod kterými by je nikdo nehledal.
   Doménové podnikání je i v České republice oblíbené u mnoha firem i jednotlivců působících na internetu. Zatím největším obchodem tohoto druhu je údajně loňský prodej domény epodpis.cz za více než 300000 Kč firmě Solutions, která na této adrese chce provozovat stránky věnované problematice elektronického podpisu. Největším českým sběratelem domén je podle odborného časopisu Network Computing podnikatel Luděk Šorm, který má zaregistrováno 550 domén s koncovkou .cz.
   Rozsudky amerických soudů naznačují, že doménové podnikání vstupuje do druhé etapy - nad prvotním obdivem k "šikovným" webovým zlatokopům začíná alespoň v USA zvolna vítězit přístup, podle kterého osobě nebo firmě není možné jen tak zcizit jméno a ještě za jeho navrácení žádat astronomické výkupné.
   Reakce na změnu postoje se různí. Mnozí komentátoři v tom vidí útok na svobodu internetového podnikání a na "novou ekonomiku" vůbec. V reakcích na vítězné pře známých subjektů proti neznámým nebo málo známým internetovým podnikavcům jsou slyšet i hlasy, že nezvítězilo ani tak právo, jako spíš peníze žalujících stran. Prohry obchodníků sdoménami jsou považovány za začátek konce pionýrské éry na internetu.

Rychlé kolty, nebo důsledná kontrola?
   Nelze však nevidět, že leckteré doménové obchody dobré jméno internetu spíš poškozovaly. Velká publicita, kterou média věnovala sumám zaplaceným za přisvojení něčího jména, leckdy budila dojem, že i další elektronické podniky jsou provozovány dravými podnikavci oplývajícími sice neotřelými nápady, postrádajícími však jakékoliv zábrany.
   To internetovým firmám na dobré pověsti a přitažlivosti nijak nepřidávalo. Skuteční internetoví odborníci pak někdy poukazovali na to, že registraci domén leckdy provádějí samozvané subjekty, nad jejichž počínáním neexistuje žádná kontrola.
   Stupňující se doménové aféry patrně urychlí vývoj situace, v níž se internetové podnikání nyní nachází. Připomíná konečnou etapu osidlování Divokého západu, vníž většina osadníků dospěla k názoru, že všeobecně platné zákony vytvářejí přece jen lepší podmínky k práci a životu než rychlé kolty.

Lidové noviny - Jan Novák