Pro mnohé to bylo překvapení, když kuželkáři pražského klubu SK LCS Praha zvítězili v posledním ligovém ročníku. Před třemi roky začínali ve druhé lize, hned ji vyhráli a zamířili mezi elitu. A zdatně si počínali i v roli nováčka, když v předminulém ročníku skončili šestí.

"Sešla se výborná parta, většina hráčů už prvoligovou soutěž hrála, takže bylo důležité v novém klubu dobře zapadnout do kolektivu. Mám na mysli hlavně reprezentanta Gartuse, zkušeného Pichla, dále Petra Pavlíka, Sedláčka, Sedláka, Tichého. K nim se přidal na podzim Jiří Pavlík a na jaře Cypro. Start do minulého ligového ročníku se nám příliš nevyvedl, vyhrávali jsme hlavně doma, ale horší to bylo venku. Ještě dříve, než byl konec první části, tak jsme se zlešili, získali body v Třebíči i v odloženém utkání s Vyškovem a to nás rázem vyneslo do čela ligy. A když se nám dařilo v odvetné, jarní části, tak jsme už před závěrem doufali, že bychom mohli první, historický titul pro klub získat," řekl nám Stanislav Tichý, vedoucí družstva a hráč v jedné osobě.

Jádro družstva tvořili kuželkáři, kteří v minulosti hráli za Pragu (Tichý, Sedláček, Březina, Pichl), poté přešli do pražské Slavie a odtud vedla cesta do LCS. Klub dosáhl sice historického úspěchu, ale přišel o svůj stánek v Libni.

"V místě, kde řadu let úspěšně provozoval činnost klub, musela kuželna ustoupit adminiastrativnímu centru a kuželkářům nezbývalo nic jiného než vzít za vděk pronájem na čtyřdráze Slavie ve Vršovicích. členové klubu tam trénují a také hrají. A pochopitelně, že celoroční činnost něco stojí. Pro prvoligové družstvo to představuje výdaje kolem sto tisíc korun a dík vlastní hospodářské činnosti a podpoře sponzorů se podařilo získat potřebné peníze. Snažíme se šetřit jak se dá, na Moravu jezdíme v pátek odpoledne, k zápasům v českých krajích v sobotu ránu," hovoří dále Stanislav Tichý.

Oporou mistrovského celku je Zdeněk Gartus. A jak on se dívá na tento úspěch? "Praha získala titul po deseti letech a to už samo o sobě hodně hovoří. Rozhodující krok za mistrovským titulem jsme udělali v šestnáctém kole, kdy jsme vyhráli rozdílem pěti kuželek v Náchodě. Rozhodovalo se až v závěru soutěže, v domácím prostředí se nám podařilo zdolat Třebíč a tím jsme se mohli už radovat. Myslel jsem si, že titul získá něktrý z celků - Luhačovice, Náchod, Opava. Nakonec to vyšlo nejlépe nám," uvedl Gartus, který oblékal dres Valašského Meziříčí, Vsetína Luhačovic, Slavie Praha, Staffelsteinu, Brna a před třemi roky se rozhodl právě pro LCS Praha. Jemu klub vděčí za jeho výkony, které výrazně pomohly k zisku mistrovského titulu.

"Ve svých 35 letech pomalu přemýšlím o tom, co bude dál. V každém případě bych chtěl hrát ještě tuto sezónu za LCS Praha. Bydlím a pracuji ve Valašském Meziříčí, kde mám i rodinu. Ale jsem rád, že jsem členem výborné party, která se vytvořila. Kuželky mě stále baví, kromě spoluhráčů si také cením přístupu a práce hrajícího trenéra Ivana Sedláčka, který dokázal velice citlivě a zároveň z taktického hlediska výborně určovat pořadí hráčů v jednotlivých utkáních," dodal Gartus. (VEL)

Rekord drží v ruce Blanka Mizerová

V žilách kuželkářky Blanky Mizerové už hezkých pár let proudí červenobílá krev. V šestnácti letech se dostala ke kuželkám, oblékla dres Slávie a je mu věrná doposud. Dvacet let hraje na dráze, kterou zná jak své boty... V tomto roce má největší důvod ke spokojenosti, protože si na své konto připsala nový český rekord. Má hodnotu 524 b.

"Slávistickou kuželnu podrobně znám, ale dokázala jsem ji maximálně využít až v první polovině letošního roku. "Pětistovku" jsem hodila v Edenu třikrát - 27. ledna při utkání s Hlubinou - 503, 2. března přidala v prvním turnaji Euroligy 515 b. a 16. března s Pelhřimovem překonala český rekord výkonem 524 b. Hranici 500 bodů předcházely další pokusy - na podzim 1998 jsem dosáhla 494 bodů, ale to byl takový můj úlet, protože následující dva roky jsem v domácím prostředí házela 430 a zlepšení nastalo na podzim 2000 a  hlavně na jaře 2001, kdy se dvakrát "urodilo" 494 bodů a stejný bvýkon jsem přidala ještě na podzim minulého roku. Podobnou bilanci - přes 490 bodů - mělo ještě šest dalších hráček. Proto si cením letošních 503 b. v utkání s Hlubinou, protože to byl průlom a první pětistovka v první lize," zavzpomínala na bodovou bilanci Blanka Mizerová, Dlouholetá hráčka mistrovského celku Slavie Praha.

"pochopitelně, že jsem z výkonů nad 500b. měla velkou radost. Uvědomovala jsem si, že rekord nebyl překonán v zahraničí, ale na slávistrické čtyřdráze. A oslavy? Posedělo se, zavzpomínalo, nic mimořádného. Já to beru takto: hodil se "balík", je to milé, ale tím pěkným číslem nemám nikde nic předplaceno. Je to hezký pocit, ale musím počítat s tím, že někdo jiný bude už třeba za týden lepší. Čím déle budu rekord držet, tím déle budu mít příjemný pocit," řekla Mizerová.

Slávistická kuželkářka přiznává, že nedokáže zopakovat výkony z domácí dráhy také jinde a uvádí to na faktech: "Spočítala jsem si průměry doma - 477 a venku - 415,5. Je to rozdíl dost extrémní, v minulém roce to bylo ještě o něco horší. - doma 471 a venku jen 398, takže jsem nakonec v ligovém žebříčku s průměrem z průměru obsadila až 46. místo. Letos už to bylo lepší, dokazuje to 421 b. Často si kladu otázku: proč takový rozdíl mezi hrou doma a venku. Podle mého je to otázka psychická. I když už mám hodně zkušeností, tak přece jen to není ono, doma jsem prostě doma..."

Blanka Mizerová má kuželky ráda a věnuje jim veškerý volný čas. Připravuje se a hraje od srpna do června. A zvláště minulá sezóna byla velice náročná, protože nová soutěž Euroliga družstev ji prodloužila do konce června. A pokud ji vyjde volný čas, tak v zimě ráda lyžuje, od jara do podzimu jezdí na kole, má ráda turistiku a film. A její dvě dcery to myslí s kuželkami také vážně - desetiletá Markéta má svůj "osobák" 376 b., třináctiletá Hedvika je jen o něco málo pozadu - 352 b. Je zajímavé, že obě mladé kuželkářky si vylepšily své výkony ve stejný den - 16. března. A jak je vidět kuželky v rodině Mizerů ani v budoucnu nezaniknou. A to je moc dobře!

Bilance Blanky Mizerové: 1984: P ČR žen Šumperk - 23. místo; 1986 P ČSR juniorek Č. Budějovice - 4. místo; 1986 P ČSSR juniorek Brno - 4. místo; 1987 P ČSR žen Kraslice - 10. místo; 1987 P ČSSR žen Blansko - 4. místo; 1998 P ČR žen Opava - 26. místo; 2000 P ČR Náchod - 5. místo; 2001 P ČR žen Jihlava - 12. místo.