V předminulém vydání časopisu jsme uveřejnili dopis KK Slavia Praha, kritizující povinnost oddílů mít dorostenecká družstva. Od uveřejnění (bez souhlasu autora, omlouváme se) jsme očekávali reakci oddílů, podporující názory uvedené v článku. Komise mládeže ČMKS však žádný ohlas nezaznamenala, a proto KK Slavii Praha zaslala z pověření VV ČMKS na dopis odpověď, kterou nyní uveřejňujeme v plném znění.

"VV ČMKS projednal 1. 3. 2001 Váš dopis ohledně povinnosti ligových družstev mít v dorosteneckých soutěžích svá družstva a současně mě pověřil, abych jménem VV ČMKS odpověděl. Protože se jedná o citlivou a důležitou oblast, předem se omlouvám, že reakce na Vaše připomínky bude delší.

K úvodní pasáži Vašeho dopisu není snad ani nutné nic dodávat. Snad jen tolik, že je nezpochybnitelným právem každého řídícího orgánu, aby rozpisem soutěže upravil podmínky účasti. Dělají to všechny svazy dle specifických podmínek daného sportu. Ten kdo pak chce soutěž hrát, musí dané podmínky splnit. Na tom není nic divného. Jen pro informaci: Některé Oblastní svazy rozpisem oblastního přeboru stanovily podmínku, že družstva hrající oblastní přebor 1. třídy musí mít dorostenecké družstvo. Pokud ho nemá, tak tuto soutěž prostě nehraje a nikdo se nad tím nepozastavuje. Mrzí nás, že toto opatření chápete jako nějakou diskriminaci a ne morální povinnost starat se o mládež, což je nezbytný předpoklad rozvoje každého sportu, tedy i kuželkářského. Jsme přesvědčeni, že většina oddílu to takto chápe přesto, že to přináší hodně starostí. Už dávno není pravdou, že kuželky začínají hrát v 15-18 letech a déle. Již dnes máme talentované hráče, kteří ve svých 14 letech umí zahrát 100 hs kolem 470 a 200 hs přes 900.

Pokud jde o úroveň jednotlivých dorosteneckých soutěží, je bohužel pravdou, že některé soutěže je nemají. Současně je však třeba zdůraznit, že tuto úroveň nedělají děcka, ale právě ti, kteří je vedou. Myslíme si, že to nelze v této kategorii okamžitě stavět na výkonech, ale na přístupu a vedení. To, že hraje někdo kuželky, tak to neznamená jenom to, že tam hází koulí.

Věta o ubohovosti dorosteneckých soutěží je zarážející. Omluvou je neznalost nebo přímo nezájem o dění v oblasti práce s mládeží. Chtěl bych v této souvislosti připomenout tři tituly mistru světa z loňského MS dorostu a celkem sedm medailí. Kterou soutěž tito hráči hráli?

A to tam byli nominováni i z 11. ligy dorostu a oblastní dorostenecké soutěže (shodou okolností oba mistři světa). Nebo si snad myslíte, že těch 160-180 dětí, které se sejdou na turnajích PMN hrají kuželky z donucení? Přitom se mnohdy nejedná o výkony, ale o to co již bylo uvedeno. Trpělivé vedení hráčů a umění získat je pro tento sport.

To je konkrétní práce s mládeží v oddílech, bez které by nebylo možné dosahovat takových výsledku a v neposlední řadě zkvalitňovat i sportovní úroveň mistrovských soutěží. Na druhé straně je pravdou, že se jedná o nejnáročnější práci, která většinou stojí a padá s konkrétním členem klubu, třeba i rodičem. Na tom není opět nic divného. Cenné to je v tom, že takovýto rodič nabalí na to své dítě další děcka, která pak systematicky vede. Tito lidé musí mít v oddílech vytvořeny optimální podmínky pro práci a pokud možno měli by být i náležitě odměněni a ne o nich říkat "vždyť si trénuje svoje dítě".

Váš návrh na řešení stimulace má racionální jádro pouze v tom, že by se skutečně mělo docílit toho, aby za přestup mladých hráčů byla stanovena částka, která by klubům alespoň vrátila vložené náklady. To už nehovoříme o případném přiměřeném zisku na další vylepšení podmínek práce s mládeží. Bohužel musíme se vrátit do reality. Na takto pojaté přestupy by asi moc oddílů nemělo prostředky a tak by se asi moc přestupů neuskutečnilo. pokud by mateřský oddíl trval na případné stanovené výši. Myslím. že i pro Váš klub by například razantně zvýšená částka - např. na 100 000 Kč - byla nad možnosti. Přitom to nejsou žádné peníze ve srovnání s částkami za přestupy fotbalistů nebo hokejistů. V takovém případě by se smazala i výhoda pražských klubů, kdy řada hotových hráčů jde do Prahy studovat nebo za prací a samozřejmě mateřské oddíly mají zájem. aby hráli dále a nepožadují žádné výchovné.

Co se týká Vašeho názoru o pochybném zavedení systému od sezony 2000/2001. Byl jsem na aktivu ligových družstev v Jihlavě, který se konal před soutěžním ročníkem 1999/2000. Tam předseda STK Ing. Jančálek upozornil na tuto skutečnost přítomné zástupce. Tedy rok předem. Nepamatuji se, že by některý zástupce zúčastněných klubů ve vztahu k tomuto opatření vystoupil s jakoukoli námitkou nebo připomínkou. Ani v pozdější době nebyla zaznamenána žádná odezva. Pro W ČMKS to byl jednoznačný signál, že kluby tuto povinnost chápou přes potíže, které jim to přinese. Povinnost počtu startů byla zavedena proto, aby se nestalo, že se sice družstvo přihlásí a přitom odehraje jeden start a skončí. Pravdou je, že stanovený počet startů neodpovídá rozsahu soutěže v Praze. Proto také byla Vašemu družstvu udělena výjimka, podle které můžete chybějící starty odehrát na mládežnických soutěžích jako je Mladá Praha nebo v soutěžích PMN, pokud budou hráči splňovat danou věkovou kategorii.

Samozřejmě je možné diskutovat i o složení družstev dorostu. Hrajete-li soutěž žen, tak by mělo být družstvo nebo alespoň dvě děvčata a 1 chlapec. Ten, kdo má obě družstva v ligových soutěžích, tak musí mít dvě družstva dorostenců. Na základě Vaší připomínky zpracuje STK pro příští ročník soutěže jednoznačný výklad.

K Vaší poznámce o nařízeních zřejmě před rokem 1989 a ne 1999, jak uvádíte, je možné poznamenat jen to, že se jedná o výraz určitého populismu a demagogie. Pokud toto opatření chápete jako zátěž v negativním smyslu, tak je nám to líto. W ČMKS to naopak chápe jako svoji prioritu, protože to je jediná možná cesta rozvoje kuželkářského sportu. Navíc je třeba poznamenat, že ČMKS tady není jenom proto, aby řídil soutěže a to tak, jak to komu vyhovuje, ale především proto, aby vytvářel podmínky pro rozvoj řízeného sportu. Nejde nám o to, abychom někoho k něčemu nutili. Jde nám především o systematickou práci s mládeží, kde je samozřejmě nutné počítat s tím, že se jedná o dlouhodobý proces a ne každý u tohoto sportu zůstane. Tak to je v každém sportu. Jedni končí proto, že přejdou do jiného sportovního odvětví, jiní ze zdravotních důvodů, další třeba proto, že se jim nikdo na trénincích nevěnuje a jiní proto, že smysl života najdou v různých partách a s tím spojených problémech. Jsme toho názoru, že pokud by se podle Vašeho návrhu měly v klubech najít velké peníze na přestupy hráčů, tak by se měly v prvé řadě najít především pro motivaci těch, kteří jsou ochotni věnovat svůj volný čas mládeži.

Z výše uvedených důvodů nemíní VV ČMKS rušit tuto povinnost. Přitom se nebráníme jakékoliv diskusi, která by neměla mít za cíl zrušení této povinnosti a nahradit ji penězi. Měla by přinést další náměty a doporučení jak tuto činnost zkvalitnit. Práce v této oblasti by se pro kluby měla stát jakousi morální povinností. Pro W ČMKS to znamená, že bude muset najít cestu jak z přidělených státních prostředků podpořit kluby, kde je práce s mládeží na dobré úrovni třeba i na úkor ostatních dotací jednotlivým klubům."

P.S.: Dopis byl psán před Valnou hromadou, proto je uváděn ještě název VV ČMKS.

Za VV ČMKS Zdeněk Jaroš, předseda KM