Katastrofické filmy typu Titanic zřejmě nemají vliv na rostoucí oblibu plaveb na obřích výletních lodích. Mnozí psychologové tvrdí, že mírný nádech nebezpečí dělá možná plavbu zajímavější. Na takových lodích se navíc dá hrát o velké peníze.

Kasina provozovaná v Poseidonově říši dnes prodělávají poměrně velký boom - ročně v nich hráči prohrají přes 300 milionů dolarů! Ruleta se úspěšně točí prakticky na všech světových oceánech, a to na plavidlech, jejichž vybavení a velikost si obyčejný suchozemský smrtelník dokáže jen stěží představit. Největší megalodě tohoto druhu pojmou více než 2000 pasažérů, jsou přibližně 300 metrů dlouhé, přes 30 metrů široké a mohou mít i deset palub a tisícovku članů posádky. Luxus a zábava: to jsou hlavní zážitky pasažérů při plavbě na obří výletní lodi. A k tomu pocit, že takhle nějak to bylo na onom legendárním Titaniku.

Turisté na superlodích jsou ukolébáni skutečností, že většina jich brázdí Karibik, takže je jisté, že srážka s ledovcem nehrozí. Ale co takhle kolize s některým z dalších plovoucích zábavních obrů? Flotila obřích lodí postavených pro zábavu dostává každým rokem další plavidla a předpo-kládá se, že počet pasažérů vykáže v následujících letech zhruba desetiprocentní roční nárůst.

Na počátku byla mafie

S ukončením čtrnáctileté prohibice v prosinci roku 1933 vtrhla do amerického podsvětí na čas panika. Tajná distribuce alkoholického moku byla asi jedním z mála zločinů v historii, který mnoha lidem vůbec nevadil (neboť umínění Američané pili samozřejmě dál) a byl mimořádnou liknavostí úřadů umožňován. Najednou však období zlatých dvacátých let, období snadných zisků pro šéfy organizovaného zločinu skončilo a podsvětí bylo nuceno rozšířit své aktivity tam, kde doposud vedly jen doplňující cestičky - v oblasti drog, prostituce, vydírání, nájemných vražd a samozřejmě her o peníze. Gangy z New Yorku začaly rozšiřovat svou činnost v dosud víceméně ladem ležících končinách - na Floridě, v Texasu, Louisianě a v Kalifornii. Jedním z klíčů k bohatství a moci v podsvětí byly již nějaký čas sázky, zvláště pak ty dostihové. Protože pozadu ve výnosnosti nezůstávala ani nelegální kasina, hledaly se také v této oblasti nové způsoby, jak co nejlépe technicky obejít zákon. Jedním ze staronových impulzů se zde stala kasina na moři.

Poker s mořskou nemocí

Hry o peníze na moři se v Americe objevily již v roce 1928, kdy začaly v pobřežních vodách Jižní Kalifornie operovat řádně registrované a speciálně upravené lodě (tzv. gambling ships). V té době sice nebyly herny kasinového typu legální v žádném americkém státě, tedy ani v Kalifornii, ale právní nepostižitelnost zajišťovalo těmto podnikům právě místo jejich činnosti: lodě obvykle zakotvily za limitní hranicí tří mil od břehu. V období mezi léty 1928 až 1946 takto existovalo oficiálně u kalifornského pobřeží asi 20 lodí s hernami, přičemž najednou jich nikdy neoperovalo v těchto pobřežních vodách více než šest.
Před více než deseti lety se v našich kinech promítal americký film Farewell, My Lovely (Sbohem buď, lásko má). V tomto především nostalgickém remaku, zjednodušeném filmovém přepisu románové zápletky jedné z knih Raymonda Chandlera, se herec Robert Mitchum vytvářející postavu soukromého detektiva Philipa Marlowa, dostal v rámci filmové zápletky právě na jednu z lodí s tajnou hernou kotvící u kalifornského pobřeží. I když filmová verze zůstala Chandlerově předloze dost dlužna, ten, kdo film viděl, mohl alespoň ocenit poměrně působivé vykreslení atmosféry doby, jejíž součástí byly i tajné lodě s hernami.

Legendární lodě hazardu

Nejznámějším plavidlem tohoto druhu se tehdy stala loď nesoucí jméno Johanna Smith, na které se vůbec poprvé provozovaly hry o peníze i v me-zinárodních vodách.
Lodě s hernami byly vybaveny stoly pro blackjack, poker, farao, kostky a nechyběla samozřejmě ani ruleta. Běžně byly k dispozici také výherní hrací automaty, přijímaly se i sportovní sázky a o celkové pohodlí se staraly luxusní taneční restaurace.
Zatímco na konci 20. let se z těchto lodí nejvíce proslavila právě Johanna Smith, období o deset let později patřilo plavidlům s názvy Tango a Rex. Parník Rex, do kterého podle odhadů prý majitelé akcií investovali kolem 500 000 dolarů, vyplul na svou první plavbu 5. května 1938.
Pod vedením kapitána Cornera spustil Rex kotvy jeden a půl kilometru od pobřeží kalifornské Santa Moniky a začal pomocí zakoupené flotily lodiček - vodních rychlotaxíků (tzv. speedboats) převážet po hazardu toužící pasažéry na své houpající se „Monte Carlo". Bylo přinejmenším pozoruhodné, že v době, kdy dobrý lék proti mořské nemoci nebyl běžně k dostání, tolik lidí platilo velké sumy za jakési privilegium rozhoupat své žaludky kolébavou lodí.
Vodní taxíky přivážely zákazníky z přístavních mol v Santa Monice a v Long Beach za cenu 25 centů na osobu, přičemž zpáteční jízda byla zdarma. Celá cesta na loď trvala asi deset minut a na palubě Rexu se o zákazníky staralo 300 zaměstnanců. Earlu Warrenovi, tehdejšímu generálnímu prokurátorovi Kalifornie, ležela Cornerova flotila v žaludku. Při jednom z nečekaných frontálních útoků na Cornerovy lodě tak například členové přepadového oddílu naházeli do moře kasinové vybavení za více než 100 000 dolarů - mezi ryby se tak tehdy dostalo přes 120 výherních hracích automatů, 25 stolů na blackjack, asi dvě desítky rulet a mnoho stolů na craps.
Warren však byl ve svých snahách významně potlačit tento herní byznys v podstatě neúspěšný dlouhých sedm let až do roku 1946, kdy se stal guvernérem Kalifornie. Až tehdy se mu totiž podařilo prosadit novou právní úpravu, která hru o peníze na moři na nějaký čas oficiálně znemožnila.

Plovoucí města

Kalifornská myšlenka zřizovat kasinové herny na moři nebyla během let ani v nejmenším zapomenuta. Naopak, kasina provozovaná v Poseidonově říši dnes prodělávají poměrně velký boom - ročně v nich hráči prohrají přes 300 milionů dolarů!
Ruleta se úspěšně točí prakticky na všech světových oceánech, a to na plavidlech, jejichž vybavení a velikost si obyčejný suchozemský smrtelník dokáže jen stěží představit. Vždyť největší megalodě tohoto druhu mají dnes běžně přes 70 000 tun výtlaku a kompletní zařízení pro více než 2 000 pasažérů! Jen pro představu, tako-vé lodě jsou přibližně 300 metrů dlouhé, přes 30 metrů široké a mohou mít i deset palub a tisícovku členů posádky.
Kasinové herny v těchto plovoucích palácích si pak pochopitelně v ničem nezadají s luxusními protějšky na pevnině. Tak například v herně na megalodi Ecstasy se mohou hry chtiví pasažéři vydovádět na 226 výherních hracích automatech a na 32 stolech určených pro všechny běžné kasinové hry. Uvedený mořský „otesánek" je ve vlastnictví firmy Carnival Cruise Line, která patří spolu se společnostmi Royal Caribbean a Princess Cruises mezi giganty v oboru.
S ohledem na počty výletníků je přirozené, že luxusní kasina umístěná na jejich palubách jsou jen vedlejší, ale dobrou doplňující zábavou. O tu další je zde postaráno v bazénech, fitness centrech a lázních, koncertních a divadelních sálech, barech a restauracích. Tu pro mnohé asi nejočekávanější pak obstarávají přímo kapitáni megaplavidel tím, že vedou lodě v rámci ponejvíce deseti- až čtrnáctidenních plaveb po atraktivních místech v různých oceánech. U těchto tzv. traditional cruises jde tedy v podstatě o pobytové okružní turistické „záplavby", během nichž ve veškerém komfortu bydlíte na lodi, přičemž máte možnost strávit části dnů i na pevnině.
Ačkoliv mají např. jednotlivé lodi flotily společnosti Carnival Cruise Line různé trasy, jedno je přece jen spojuje. Je to progresivní jackpotový systém MEGACASH, který spojuje všechny výherní hrací automaty umístěné v kasinových hernách na těchto megaplavidlech. Při troše štěstí mohou být tedy případné romantické zážitky z plavby znásobeny.

Začalo to Lodí lásky

Vůbec romantika se stala vlastně příčinou vze-stupu oblib kasinových cruises, ke kterému došlo někdy v polovině 80. let minulého století. Na svědomí to měl mimořádně úspěšný romantický televizní seriál právě z prostředí jedné takové výletní lodi, který se jmenoval příznačně The Love Boat (Loď lásky). Americká televizní společnost ABC ho vysílala plných devět let. Od roku 1980 začalo tedy docházet zhruba k desetiprocentnímu ročnímu nárůstu počtu pasažérů na cruise ships, což si pochopitelně vyžádalo stavbu nových superlodí.
Jeden z nejnovějších mořských „broučků" společnosti Carnival Cruise Line nese název Destiny. Má výtlak přes 101 000 BRT a může pojmout 2 642 pasažérů (s přistýlkami 3 360 pasažérů). Loď váží asi čtrnáctkrát více než Eiffelova věž. Stavba tohoto námořního gigantu trvala něco málo přes dva roky. Na dvanácti palubách lodě (se šesti dieselmotory o výkonu téměř 85 000 koňských sil) se nacházejí 3 bazény (jeden z nich s posuvnou skleněnou střechou) a vodní tobogan o délce pětašedesát metrů, jedenáct barů, divadlo pro 1 500 diváků a největší plovoucí kasino na světě, jež se příznačně nazývá Klub milionářů. Domovským přístavem Destiny je portorický San Juan a loď dělá okružní jízdy jen východním a západním Karibikem, neboť se pro svou šířku zkrátka nevejde do Panamského průpavu (lépe řečeno do jeho zdymadel). Tyto okružní jízdy patří v Americe mezi vůbec nejoblíbenější, protože obvykle začínají v Miami, jež má slušnou leteckou kapacitu a řada lodních operátorů poskytuje bezplatný transportní servis do přístavu Port of Miami.
Jednou ze zánovních lodí společnosti Royal Caribbean je Grandeur of the Seas. Tato 280 metrů dlouhá mořská nádhera má výtlak 74 000 BRT, největší šířku 32 metrů, jedenáct palub (obsluhovaných devíti výtahy) a tisíc luxusních kajut pro 2 000 pasažérů. Loď je tak vysoká, že jestliže sedíte v její nejvýše položené restauraci, tzv. Viking Crown Lounge, máte oči zhruba v úrovni obličeje sochy Svobody, která je asi padesát metrů vysoká. Interiér lodi Grandeur (solária, kryté a nekryté bazény, sedmiposchoďové centrální atrium, kasinové pro-story) je celý velkolepě vyprojektován ve stylu art deco 30. let.
Týká se to tedy i mnoha luxusně vybavených restaurací, ve kterých se během typické sedmi-denní plavby spotřebuje například 6 500 steaků, 11 000 minerálek, 28 000 porcí zmrzlinového krému, 9 000 banánů, 3 000 kg mouky nebo 500 kg humrů. Samostatnou kapitolou této lodi je překrásná kasinová herna vyvedená jako pocta lasvegaskému neonově třpytivému stylu s kapacitou 250 herních míst u stolů a výherních hracích automatů.