Jednou se mi Josef připletl s naším společným kamarádem Standou Vališem do Harlequ´inské herny. Jak to bývá, podruhé jsme se setkali právě na svatbě tohoto našeho kamaráda. Další setkání bylo pracovní, Josef se svojí firmou zajišťoval natáčení PRÁSKu s Jirkou Kornem na ME ve Švédsku. Pak se zúčastnil jako předseda poroty na turnaji Paní a Dívek s volbou Miss Billiard 2000. No a najednou se toto "potkávání" dá nazvat malým přátelstvím. Jednou mi Josef volá: „Sedíš?“ „Sedím“, odvětil jsem. „Sedíš pořádně, abys neupadl?“, ptá se znovu Josef. „Sedím dobře, co se děje Pepíčku?“ „Vyhrál jsem kulečníkový turnaj!“, hlásí Josef. „Byl to turnaj dvojic VIP ajá hrál s jedním mladým režisérem Jakubem Kohákem a všechny jsme porazili!“ No, a to byl impuls k rozhovoru s Josefem Mladým.

Hrál jsi někdy před tímto fantastickým úspěchem kulečník?
   Párkrát jsem se o to pokoušel, ale jako každý nezkušený hráč jsem si myslel, že ublížím těm koulím, plátnu a vůbec všem okolo kulečníku. Překvapil jsem sám sebe, když jsme vyhráli. Navíc jsem odrovnal psychicky Karla Šípa, když jsem ani na třetí pokus netrefil tágem bílou kouli.

Pochopil jsem, kulečník není tvou silnou zbraní, ale věnoval jsi se aktivně nějakému jinému sportu?
   Jako mladý šohaj jsem jezdil trochu na motorce v terénu a dokonce i občas letěl vzduchem. S pár kamarády jsme i závodili a myslím, že se těm závodům říkalo mistrovství republiky.

Cože? Myslíš tím opravdové MR nebo si jako obvykle děláš legraci?
   Tentokrát si legraci nedělám, jezdili jsme na velmi slušné úrovni a dokonce jsme i na úrovni padali na zem. (Na důkaz mi dal Josef obě ruce k uším, zakroutil zápěstím a já si připadal, jako by zrovna Křenek dal vítěznou kouli na MS, jaké se ozvaly rány - jako když se luská u kulečníku!)

Nedokážu si to představit, že jsi jezdil, kdy jsi s tím ježděním skončil?
   Skončil jsem ve chvíli, kdy už se mi ta zranění špatně hojila a já si uvědomil, že takové ty průpovídky o zdraví, jako že máš jenom jedno a tak, jsou pravdivé. Začal jsem jezdit automobilové soutěže, ale zde se mi moc nevedlo atak jsem prodal obouchané auto a se závoděním se trvale rozloučil.

Čím se bavíš nyní, ve volných chvílích?
   Tak především je to moje malá mladá Kačenka. To je nevyčerpatelná studnice dětských nápadů, u ní čerpám síly. Začínám přemýšlet nad aktivním odpočinkem v podobě tenisu. Již jsem si koupil raketu a boty. Zatím jsem nezačal, protože nemám míčky a trenky. Až si je jednou koupím, budu připraven!

Co kulečník, nyní jsi čerstvý vítěz turnaje - tak co takhle začít trénovat?
   No, abych ti řekl pravdu, již jsem o tom přemýšlel. Ale má to jeden háček, mně by se líbilo tady v tom vašem Harlequ´inu. Jenže je zde jeden problém, špatně se hledá místo k zaparkování. Jinak se mi tágo líbí, dokonce když ho takhle chytnu, vypadá to jako oštěp. Co kdybych začal spíš házet oštěpem? Honza Železný je teď nejlepší světový atlet, tak je oštěp asi v módě, ne? Můžeš mě prosím tě vyfotit?

Koukám, že tě ke kulečníku asi neohnu, ale co znamená golfová hůl v rukou tvé dcery Kačenky na fotografii?
   Podívej se, jak u toho golfu ta holka pěkně stojí, mě se ten sport líbí a tak jsem si řekl, že by jsme to mohli vyzkoušet. A proč ne na kulečníkovém stole, když je tak pěkně rovný. Žádná tráva, žádné hrboly, prostě super. Tak ti teda Pepíčku pěkně děkuji za poučný rozhovor a právě jsem si dal předsevzetí, že tě ohnu ke kulečníku a zkusím tě to naučit, jednou...

Pavel Halamka (V.V.)