Pokračování v definování pojmů. Materiál v minulém i tomto čísle doslovně převzat z obhájené diplomové práce koncipienta advokátní kanceláře JUDr. Ivo Kasala. Materiál byl ke dni vytištění aktualizován podle nových účinných předpisů.

B. Provozovatel loterie a jiné podobné hry a její účastník
   Zákonná definice provozování loterie a jiné podobné hry, zpřesněná zákonem č. 149/1998 Sb., je výčtem aktivit vykonávaných osobou pořádající herní podnik a jako taková zahrnuje sled činností od přípravy až k jeho vyúčtování. Zákonodárce vytýčil provozování loterií a sázek jako činnost směřující k uvedení loterií a jiných podobných her do provozu, včetně zprostředkovatelských, organizačních, finančních, technických a dalších služeb souvisejících se zajištěním provozu těchto her a jejich řádné ukončení a vyúčtování. Provozováním loterií se dále rozumí vykonávání všech dalších činností, které provozovateli ukládají jiné právní předpisy (§ 4 odst. 4 LotZ).
   Při výkladu tohoto ustanovení je na místě zohlednit skutečnost, že loterie a jiné podobné hry mohou být provozovány pouze na základě povolení vydaného příslušným orgánem.
   Provozovatelem loterie a jiné podobné hry je právnická osoba, které oprávněný orgán vydal povolení k jejímu provozování. Toto povolení se žadateli vydá (je třeba upozornit, že zákonodárce diferencovaně používá pojmy žadatel o povolení a provozovatel), jestliže je provozování loterie nebo jiné podobné hry v souladu s právními předpisy, nenarušuje veřejný pořádek, je zaručeno její řádné provozování včetně řádného technického vybavení a bude-li určitá část výtěžku odvedena na veřejně prospěšné účely (§ 4 odst. 2 LotZ). Metodou jazykového a historického výkladu, zejména komparací ustanovení § 4 odst. 2 LotZ ("…povolení se vydá, jestliže…") a obsahově shodného ustanovení citovaného zákona, účinného do 1. září 1998 ("…povolení může být vydáno, jestliže…"), vychází, že po splnění všech právními akty stanovených podmínek je na udělení povolení k provozování loterie a jiné podobné hry právní nárok.

C. Zahraniční majetková účast
   Provozovatelem loterie a jiné podobné hry může být pouze právnická osoba se sídlem na území České republiky. Podle ustanovení § 4 odst. 5 zákona LotZ nelze vydat povolení tuzemské právnické osobě se zahraniční majetkovou účastí ani právnické osobě, ve které má tato společnost majetkovou účast. Tato podmínka musí být dodržena po celou dobu platnosti povolení k provozování.
   Zahraniční majetkovou účastí se rozumí majetková účast fyzické osoby s bydlištěm nebo právnické osoby se sídlem mimo území České republiky (§ 21 odst. 2 věta prvá zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů). Účast zahraničních osob v českých právnických osobách je možná ve čtyřech formách: zahraniční osoba je mezi zakladateli tuzemské právnické osoby nebo je společníkem nebo členem v české právnické osobě již založené. Zahraniční osoba dále může sama českou právnickou osobu založit nebo se stát jejím jediným společníkem, pokud ovšem české zákonodárství společnosti s jedním zakladatelem nebo jediným společníkem připouští (§ 24 odst. 1 obchodního zákoníku).
   Kdo tedy nemůže být za žádných okolností podle českého právního řádu provozovatelem loterie a jiné podobné hry

• fyzická osoba,
• zahraniční subjekt (pozor na obsah zák. č. 63/1999 Sb., který toto ustanovení zmírňuje)
• česká právnická osoba se zahraniční majetkovou účastí,
• česká právnická osoba, ve které má česká právnická osoba se zahraniční majetkovou účastí majetkovou účast.

D. Základní jmění provozovatelského subjektu
   Absence zahraničního kapitálu však není jediným limitem, který právní úprava na provozovatele klade.
   Některé druhy loterií a sázkových her může provozovat toliko stát prostřednictvím ministerstva nebo jím pověřené státní organizace, anebo právnická osoba, založená k provozování loterií a jiných podobných her, která musí mít formu akciové společnosti s akciemi na jméno. Cíl, který zákonodárce touto úpravou sleduje, je zřejmý - zprůhlednění osob, které jsou akcionáři takové společnosti. Podle ustanovení § 156 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, totiž společnost v případě akcií na jméno vede seznam akcionářů, v němž se zapisuje mimo jiné obchodní jméno nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je akcionářem.
   Platný a účinný zákon o loteriích a jiných podobných hrách stanoví kromě výše uvedených podmínek pro provozovatelské subjekty též minimální výši jejich základního jmění. Ta je diferencována v závislosti na typu loterie (resp. sázkové hry) a činí konkrétně:

• 100 milionů Kč pro provozovatele
  • losů se sériemi a pořadovými čísly /§ 2 písm. a)/,
  • číselné loterie /§ 2 písm. c)/,
  • okamžité loterie /§ 2 písm. d)/,
  • sázkové hry na sportovní výsledky totalizátorového typu /§ 2 písm. f)/,
  • hry provozované pomocí technických zařízení obsluhovaných přímo sázejícím nebo provozované po telefonu /§ 2 písm. j)/;
• 30 milionů Kč pro provozovatele sázkových her provozovaných ve zvláštních hernách - kasinech /§ 2 písm. i)/; a
• 10 milionů Kč pro provozovatele kursových sázek na sportovní a jiné výsledky /§ 2 písm. h)/.

   Zákon výslovně stanoví, že po celou dobu platnosti povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry nesmí být základní jmění sníženo pod minimální výši určenou vždy pro daný typ hry. Obligatorní forma akciové společnosti s akciemi na jméno a minimálním základním jměním není předepsána pro provozovatele výherních hracích přístrojů /§ 2 písm. e)/, binga /§ 2 písm. g)/ a pro provozovatele tombol /§ 2 písm. b)/.

E. Peněžní jistota
   Výraznou změnou, zavedenou zákonem č. 149/1998 Sb., je povinnost skládání peněžní jistoty a požadavek prokazování bezúhonnosti pro všechny žadatele o povolení k provozování loterií a jiných podobných her.
   Před účinností zákona č. 149/1998 Sb. byla peněžní jistota předepsána pouze pro kursové sázky (v tomto případě byla označována jako tzv. zajištění) a pro sázkové hry v kasinu. Zákonodárce rozšíření této povinnosti pro provozovatele všech typů loterií a jiných podobných her odůvodňuje negativními zkušenostmi z praxe zejména při likvidaci provozovatelských subjektů.
   Ustanovení § 4b odst. 1 LotZ charakterizuje jistotu jako peněžní částku k zajištění pohledávek státu, obcí a výplat výher sázejícím, kterou je žadatel o povolení loterie a jiné podobné hry povinen složit na zvláštní bankovní účet. V souvislosti s dikcí tohoto ustanovení je vyjádření "…pohledávky státu a obcí…" příliš široké. Ani s přihlédnutím k ustanovení § 4b odst. 4 citovaného zákona nelze kupříkladu jednoznačně vyloučit, že se obec nebude domáhat přednostní úhrady pohledávky, která jí vznikla na základě smluvního vztahu s provozovatelem loterie a sázkové hry o nájmu obecních nebytových prostor. Zákonodárce neměl na mysli zajištění veškerých státních či obecních pohledávek, nýbrž jen těch, které těmto subjektům vzniknou v bezprostřední souvislosti s provozováním loterie a jiné podobné hry. U okamžitých loterií /§ 2 písm. d)/ je peněžní jistota stanovena procentní sazbou ve výši deseti procent z herní jistiny.
   U ostatních loterií a sázkových her je určena diferencovaně pevnou částkou a za každého žadatele o povolení provozování loterie a jiné podobné hry činí:

• 50 milionů Kč u:
  • losů se sériemi a pořadovými čísly /§ 2 písm. a)/,
  • číselných loterií /§ 2 písm. c)/
  za všechny provozovatelem provozované loterie;
• 20 milionů Kč u sázkových her provozovaných ve zvláštních hernách - kasinech /§ 2 písm. i)/;
• 10 milionů Kč u kursových sázek na sportovní a jiné výsledky /§ 2 písm. h)/;
• 5 milionů Kč u:
  • sázkových her na sportovní výsledky totalizátorového typu /§ 2 písm. f)/,
  • her provozovaných pomocí technických zařízení obsluhovaných přímo sázejícím nebo provozované po telefonu /§ 2 písm. j)/
  • binga /§ 2 písm. g)/; a konečně
• 2 miliony Kč u sázkových her provozovaných pomocí výherních hracích přístrojů /§ 2 písm. e)/.

   Potvrzení vydané bankou o zřízení účtu a složení jistoty je přílohou k žádosti o povolení k provozování loterie a jiné podobné hry.
   Jestliže nastane případ, že jistota nepostačí, uhradí se tyto pohledávky poměrně v závislosti na jejich výši. Po úhradě pohledávek státu a obcí se z jistoty vyplatí případné výhry sázejícím, a to poměrně podle jejich výše.

(pokračování příště)